GALERIE Přehlednou a bohatou galerii fotografií včetně např. snímků z pražení naleznete...zde

Pár slov o nás nejlépe vystihne článek, který vyšel v roce 2007 v deníku DNES.

Opava - Každý labužník, holdující kávě, má svou oblíbenou směs, které dává přednost. Jednomu chutná Tchibo, druhému Jacobs, jiný nedá dopustit na Jihlavanku. Osmatřicetiletá Ludmila Říčná se rozhodla, že začne lidem nabízet vlastnoručně praženou kávu ze své pražírny. A protože ji má ve svém domě v Opavě Kateřinkách, nazvala ji Kateřinská káva.

   „Osm let jsem pracovala v jedné kavárně v Německu a tam nám kávu dodával pán, který měl nedaleko vlastní pražírnu. Ten mě také zasvětil do tajů správného pražení kávy. Sám začínal ve chlévě a dnes už prodává kávu po celém Německu. Když jsem se v roce 2001 vrátila zpět do České republiky a marně sháněla práci, řekla jsem si, že to zkusím také,“ řekla o svých podnikatelských začátcích Říčná. Nejhorší bylo sehnat patřičná úřední povolení. Protože s tímto nápadem přišla jako první, nějakou dobu trvalo, než úředníci zjistili, jaké náležitosti musí taková pražírna splňovat. Za svým cílem šla přesně ve stopách svého německého kolegy. Přebudovala bývalé chlévy a do nich instalovala pražící stroj. V roce 2003 vyrobila svou první várku Kateřinské kávy. Loni si v přízemí domu otevřela i svůj vlastní voňavý krámek. Opět vypomohl kamarád stolař, který vyrobil prosklené pulty do obchůdku.

  Hodně práce také majitelce dalo hledání cenově nejdostupnějšího obalu. Nakonec ji nabízí v papírových pytlících v barvě bordó. „V krámku se střídáme s kamarádkou. Zatímco já prodávám kávu, ona nabízí sudové víno. Celkem si u nás lidé mohou vybrat ze sedmi druhů kávy. Pět druhů stoprocentní Arabicy, jeden druh Robusty a jednu speciální směs Arabicy a Robusty na výrobu espressa,“ dodala majitelka pražírny a prozrazuje, že čerstvá kávová zrna v pytlích putují do Kateřinek z Indie, Columbie, Brazílie a Guatemaly přes pražskou pobočku hamburské obchodní firmy. Vzhledově připomíná nepražená káva loupané arašídy s barvou čočky. Kateřinská káva se praží co dva až tři týdny. „Do stroje se najednou vejde dvanáct kilogramů kávy. Důležitá je doba pražení. Zatímco na normální kávu to trvá 20 až 25 minut, na espresso je to 40 až 45 minut,“ popisuje žena.

  Zatímco u nás jsou vyznavači tohoto moku zvyklí na středně praženou kávu, v sousedním Německu lidem chutná káva jemně pražená, chuťově mnohem kyselejší. Kromě doby pražení je také velmi důležité, jak je káva mletá. Už se opět vrací doba, kdy zákazníci nakupují celá zrna a kávu si pomelou až těsně před uvařením. „Na překapávanou kávu je nejlepší středně mletá, zatímco když ji zaléváme ve speciální nádobě a pak ji stlačíme pístem, musíme použít nahrubo mletou kávu. Na klasického „turka“ musí být velmi jemně umletá káva, při výrobě espressa záleží na tom, jaký máme přístroj. Tam používáme od střední až po hrubě namleté kávy,“ prozrazuje majitelka a ukazuje rozdíl, mezi upraženými zrny z její výrobny a nejlevnější standartní směsí, která se běžně dostane koupit v obchodech. „To mám pro ty, kterým se moje káva zdá drahá. Je to neidentifikovatelná směs zrn velmi podřadné kvality,“ posuzuje Ludmila Říčná.

DÁLE O NÁS NAPSALI... "Dne 21. února 2008 jsme se v rámci chemického semináře zúčastnili velice zajímavé exkurze v opavské pražírně kávy"...více